Vážení a milí přátelé betlémů,

připravili jsme pro Vás na našem webu novou stránku nazvanou Zajímavosti. Zde by se měly objevovat zajímavé informace, které souvisejí s tématikou betlémů nebo ji nějakým způsobem doplňují. Zde je i prostor pro Vás a Vaše postřehy a poznatky, které načerpáte při vaší činnosti, případně cestách za poznáním apod. vaše informace můžete posílat na adresu: Frantisek.Odstrcil@seznam.cz

Valašská madona Adolfa Libschera (1857 – 1919)

(Téma narození Ježíše v malířství)

Betlemářská tradice na severovýchodní Moravě na pomezí Valašska a Lašska stojí jakoby poněkud stranou, ve srovnání s jinými regiony – Třeští, Příbramí, apod. Snad je to dáno zvláštní prostotou a jednoduchostí betlémů, vyplývající z dávné chudoby zdejšího kraje. Přesto však jména Heja (a především řezbářská přehlídka Hejův nožík v Rožnově pod Radhoštěm) a Bačák patří k neodmyslitelným pojmům lidové tradice zdejšího regionu.

Nejsou to však jen vyřezávané či vystřihované postavičky, co vytvářelo náladu oslav zdejších. vánočních svátků. Půvabný kraj lemovaný vrchy Beskyd skrývá mnohá zajímavá překvapení, která stojí za to objevovat při zdejších toulkách.

Nedaleko Frýdku – Místku, pod majestátnými rozvalinami hradu Hukvaldy se nalézá malá obec Kozlovice. Právě zde byla před časem otevřena hezká expozice vesnické školy z přelomu 19. a 20. století.  Byla zřízena v budově bývalého fojtství. Původní historická budova skrývá hned několik expozic v jedné. Je to především vlastní jednotřídní škola, s původními lavicemi, psacími tabulkami a dalšími školními atributy přelomu století, včetně školního kabinetu a bytu učitele. Dále je zde zachována ukázka bydlení pana fojta, tedy dávné hlavy celé obce. Celá expozice končí v půdním prostoru, kde je umístěna sbírka historického sakrálního umění. Kozlovické fojtství s expozicí školy nepostrádá ani dobrou průvodkyni – zdejší rodačku a pamětnici. Je ukázkou jak mohou obce s přispěním soukromých investorů atraktivně zpřístupnit a propagovat lidové umění.

A právě v části pokojů fojtství je malá ukázka dobového ztvárnění tématu narození Ježíška. Jedná jen o tištěnou reprodukci triptychu malíře Adolfa Liebschera Valašská madona. Malíř Adolf Liebscher žil v letech 1857 – 1919 a byl členem tzv. Generace Národního divadla. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni. Vycházel ve své tvorbě především z vídeňského neobaroka a pozdního romantismu. Z jeho českých současníků ho ovlivnil zvláště Vojtěch Hynais. A právě s tímto malířem se společně s Mikolášem Alšem a Františkem Ženíškem podílel na výzdobě budovy Národního divadla, kde vytvořil osm lunet ve spojovací chodbě. Tak se uvedl jako dekorativní malíř. Mezi jeho další práce patří např. výzdoba hlavního sálu Národního domu na Vinohradech, průčelí radnice v Kolíně, alegorie Uhlí a železo pro zasedací síň radnice v Kladně, či osm nástropních alegorií v hlavním sále Spolkového domu ve Vyškově. Spolu s bratrem Karlem Liebscherem (1851 – 1906) je autorem dioramatu Boj studentů se Švédy na Karlově mostě, které vzniklo pro pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě roku 1891. Dnes je obraz součástí známého petřínského bludiště.
Adolf Liebscher se rovněž podílel na výzdobě interiéru řady kostelů, např. kostela Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích, kostela sv. Jakuba v Matenicích, kostela sv. Ludmily na Vinohradech, kostela Nanebevzetí P. Marie v Poděbradech. Vedle interiérů a pláten byl mistrem drobné kresby a ilustrátor v časopisech i knih předních autorů své doby – např. děl Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Čecha, Františka Palackého. Velkou oblibu si získaly i jeho idylické výjevy žánrového a náboženského charakteru, které byly často barvotiskově reprodukovány – např. Valašská Madona nebo dva obrazy na téma Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Svým všestranným talentem se uplatnil také jako portrétista - vytvořil i podobiznu císaře Františka Josefa I. Jeho časté výlety na Moravu daly vzniknout mnoha různým žánrovým obrazům a studiím folkloristického rázu

Právě zde vznikl zmiňovaný triptych Valašská madona. Působivá kresba v utlumených odstínech zdůrazňuje tradiční prostotu kraje i zdejších obyvatel i tichou úctu valašských pastýřů madoně s děťátkem, která je zde zobrazena ve valašském kroji. Tryptich Valašská madona byl velmi často reprodukován. Ve zdejším kraji se lze v muzejních expozicích setkat hned s dvěmi reprodukcemi. Ta jedna větší – nástěnná je v Kozlovicích a menší – jako pohlednice je ve sbírkách muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm (o zdejší exponátech betlémů se vrátíme samostatným článkem).
Libscherovy realistické a barevné obrázky byly velmi líbivé a získaly velkou popularitu. Sám autor patřil k velmi zaměstnaným a uznávaným autorům své doby. Svému osobitému stylu zůstal věrný i po nástupu secese a symbolismu na přelomu 19. a 20. století. A jak už to tak v umění bývá, nastupující mladou generací byly jeho práce zavrhovány jako projev konzervativismu, vlastenecké sentimentality a uměleckého rutinérství. Shon doby a událostí v nastávajícím 20. století, pak po autorovi zcela zahladil stopy a jeho jméno upadlo téměř v zapomnění.

V rytmu dnešního času určitě stojí za to, objevovat i tyto drobné kamínky z naší historie, byť s vlastní betlemářskou činností příliš nesouvisí, které však dotvářely pohodu a pocit jistoty domova a provázely kouzlo vánoc v mnoha moravských domácnostech.