 ŽAROŠICKÁ MŠE PASTÝŘSKÁ. BOHUMÍR ANDERLE |
|
K Vánocům patří hudba – koledy, pastory, mše. Snad nejznámější je Rybova Hej mistře. Starší, ale málo známá, je rajhradská Moravská mše vánoční Josefa Scheiera. Také ve známém poutním místě v Žarošicích na Kyjovsku se od roku 1880 hraje o Vánocích „Žarošická mše koledová na půlnoční“. Málokterá
vánoční mše má tak tajemnou a pohnutou historii jako tato koledová mše od
neznámého skladatele z konce 18. století. Původ její není znám. Byly úvahy,
že snad vznikla v tzv. Rezidenci Matky Boží, která stála na území
dnešní Silničné nad Žarošicemi a zanikla koncem 18. století. Partitura
mohla být přenesena na kůr žarošického farního kostela sv. Anny, postaveného
v r. 1801. Objevila se i řada mýtů. Například badatel Jaroslav Vlach
(1913–1995) se domníval, že jde o upravenou mši podle hudebního skladatele
Josepha
Haydna či Wolfganga Amadea Mozarta. Vycházel mimo jiné z hypotézy, že
venkovští varhaníci
si upravovali (zjednodušovali) technicky náročnější mše starých mistrů
pro možnost svých kůrů. Mezi občany se až do roku 2004 tradovalo, že vánoční
mši zkomponoval některý ze
zdejších řádových cisterciáckých bratří či místních regenschori. Je
jisté, že tuto mši v roce 1952 upravili údajně “dle staré předlohy
zachované na
kůru kostela v Žarošicích“ dva kněží a
to P. Josef Martínek za básnické spolupráce P. Josefa Svobody, přičemž původní
rukopis mše se posléze postrádal. Uvedená amatérská úprava však nebyla příliš
šťastná. V roce 1995 se z iniciativy žarošického učitele Ladislava
Valihracha pátralo po originálu mše, žel
bez pozitivního výsledku. Proto byl požádán brněnský hudební skladatel a
muzikolog Zdeněk Zouhar o renovaci mše verze P. Martínka. V roce 1996 byla Žarošická
mše pastýřská digitálně nahrána
na hudební nosič (kazetu) a pod názvem Pouť a Vánoce v Žarošicích vydána.
V únoru roku 1999 v budově Památníku obce (dnešního Muzea obce Žarošice)
nalezli Roman Muroň
a Karol Frydrych původní rukopis poštmistra Táborského z roku 1880, který
se v roce 1995 marně hledal. Velká hnědá složka z tvrdých desek, plná
not, s památným nápisem: „Mše koledová na půlnoční. Roku 1880 přinesl
do Žarošic Táborský, poštmistr v Žarošicích, na varhany provázel Theod.
Martinů, říd. uč. v Žarošicích, basová sóla zpíval Jakub Zelený, sopránová
Marie Žaroská.“ Nalezený rukopis obsahuje: 4 ks Soprano, 2 ks Alto,
2 ks Tenore, 1 ks Basso, 2 ks Violino I, 1 ks Violino II, 1 ks Violin a 1 ks
Organo. Varhanní part je v očíslovaném basu tzv. generálbasu. PhDr. František
Malý, který tuto skladbu vydal v roce 2004 ve vydavatelství SALVE
REGINA tiskem, hodnotí takto: „Podle stylových prvků i textových lze původ
žarošické vánoční
mše datovat zhruba do konce 18. století, lze též předpokládat podle stylových
podobností s
vánočními pastorelami střední a severní Moravy její původ někde na
tomto teritoriu severně od
Žarošic. Mše je natolik originální, že se nepodařilo nalézt žádnou
pastorelu, pastorální mši
nebo koledu, v níž by se vyskytla některá její
část. Ačkoliv mše má jednotlivé díly zvané přísně
podle mešního ordinária a propria (Kyrie, Gloria, Graduale, Credo,
Offertorium, Sanktus, Benediktus,
Agnus, Dona), jde o sled devíti pastorel na český text, které se jen velmi
volně obsahově váží
k dané mešní částce (podobně je tomu například v Rybově České mši vánoční).“ |
|
82